Parazité nemají svoje vlastní typické klinické příznaky – různé symptomy jsou přisuzovány jiným nemocem a na parazitární infekci se velmi často vůbec nemyslí. Všechny parazity však spojuje to, že ochuzují tělo o živiny (mikroprvky i makroživiny), a zároveň produkují toxiny.
Příznaky se liší podle míry infekce, ale často zahrnují:

Trávicí problémy:
 - nadýmání, dysbióza,
 - nechutenství, říhání, pálení žáhy, pomalé trávení, bolesti žaludku,
 - bolesti nebo křeče v podbřišku (připomínající menstruační bolesti),
 - průjem, zácpa, zvracení s příměsí žluče,
 - bolesti na straně jater.

Obecné příznaky:
 - vyčerpanost, únava (z nedostatku živin a toxinů),
 - otoky,
 - zánět spojivek,
 - padání vlasů, lámavost nehtů,
 - kožní vyrážky (často svědivé, s puchýři).

Respirační příznaky:
 - kašel, dušnost, astma (způsobené migrací parazitů plícemi).

Imunitní systém:
 - snížená imunita, časté infekce,
 - přetížený lymfatický systém toxiny parazitů,

Neurologické příznaky (vlivem toxinu na CNS):
 - bolesti hlavy, migrény,
 - poruchy spánku, deprese, tzv. „mozková mlha“, zapomnětlivost,
 - epileptické stavy, blouznění, neurózy, nekoordinované pohyby.

Další příznaky:
 - anémie z nedostatku železa,
 - bolesti kloubů a svalů,
 - potravinové intolerance (např. laktózová, kvůli negativnímu ovlivnění trávení laktózy),
 - vznik nádorů.

Parazitární infekce může probíhat zcela bezpříznakově, a přesto dlouhodobě poškozovat vnitřní orgány a imunitní systém. Laboratorní diagnostika vzorků stolice bývá v komerčních laboratořích často falešně negativní – není dostatek času na důkladné zkoumání vzorků. Někdy je třeba více než 10 vzorků stolice, než se podaří najít vajíčka. Ani krevní testy nemusí být průkazné.
 
Paraziti ve střevech – druhy nejčastěji se vyskytujících parazitů

Mnohobuněční vnitřní paraziti

Škrkavka dětská – nemoc askarióza, škrkavka psí nebo kočičí – nemoc toxokaróza
Nákaza zvířecími škrkavkami probíhá především na dětských hřištích a pískovištích, v parcích – všude tam, kde se pohybují psi a kočky. Jedná se především o znečištění kočičími škrkavkami. Další možností přenosu je kontaminovaná voda, zelenina a ovoce.

Incidence nákazy škrkavkou dětskou je největší v předškolním věku, dochází k ní nejčastěji v dětských kolektivech.

Nákaza probíhá vajíčky s již vyvinutými larvami. Zdravotní potíže nastávají 8–12 dní po infekci. Škrkavka nezůstává pouze v trávicím traktu (tenkém střevě), ale stěhuje se krví do orgánů (srdce, játra, ledviny, mozek, oko, plíce), kde způsobuje celou řadu problémů. Nemoc se diagnostikuje krevním vyšetřením protilátek, nálezem vajíček ve vzorku stolice nebo nálezem larev ve stolici. Ultrazvukem je dobře viditelná na játrech a ve vývodu slinivky břišní. Při výskytu ve střevě se rozvinou příznaky jako bolesti, plynatost, nechutenství, průjmy, zácpa či hlasité zvuky ze střev.

Žel bohu postupně vzniká rezistence na dostupná antihelmetika, především z důvodu poddávkování (všichni dospělí dostávají stejné dávky bez ohledu na hmotnost).

Pokud dochází ke hnojení zahrad nekompostovanými lidskými fekáliemi, je půda kontaminovaná vajíčky škrkavek až na 20 let.

Roup dětský – nemoc enterobióza
Nejčastější a také nejznámější parazitární nákaza, projevující se typicky svěděním konečníku v nočních hodinách. Dalším projevem může být zvýšená teplota, průjem, bolest břicha, únava či bolesti hlavy.

Přenos nákazy je fekálně-orální cestou, nejčastěji v dětských kolektivech kvůli nedostatečné hygieně. Nákaza většinou není nebezpečná, výjimečně mohou roupy proniknout i do jiných tkání než do tenkého a tlustého střeva.
 
Tasemnice bezbranná (hovězí) – nemoc tenióza
Nákaza vzniká z tepelně nedostatečně upraveného masa (maso je potřeba prohřát na min. 70 °C po dobu alespoň 10 minut). Při přípravě tataráku se doporučuje pro zničení zárodků maso místo mletí škrábat. Tasemnice ve střevě neustále dorůstá, ven se stolicí odcházejí poslední články tasemnice. Tyto články jsou stále pohyblivé. Zdravotní projevy mohou být i mírné, například lehké průjmy nebo zácpa.
 
Tasemnice echinococcus – nemoc echinokokóza
Nákaza vajíčky psovitých šelem (psi, vlci, lišky). Probíhá prostřednictvím vajíček nalepených na srsti psa nebo pozřením lesních plodů znečištěných liščím trusem. Krví a lymfou se larva dostává především do jater, částečně i do dalších orgánů. V játrech se vyvíjí v cystách, které se zvětšují přibližně o 1 cm za rok. Cysty jsou naplněné zárodečnou kapalinou, kde probíhá vývoj dalších zárodků tasemnic. Při velikosti cca 5 cm začíná cysta utlačovat daný orgán, což vede k projevům symptomů. Odstranění cysty je možné pouze chirurgickou metodou.
 
Prvoci
Toxoplasma – nemoc toxoplazmóza
Konečným hostitelem je kočka a další kočkovití masožravci. Kočka vylučuje toxoplasmu do okolního prostředí trusem. Rizikové jsou potraviny, včetně vlastní zeleniny na zahradě. Dalším zdrojem je nedokonale tepelně upravené maso nakaženého zvířete. Infekce probíhá často bezpříznakově. Imunitní systém zatlačí toxoplasmu do tkání v podobě cyst. Ty se mohou vyskytovat v srdci, játrech, ledvinách či mozku a zůstávají v těchto tkáních po celý život. Dalším možným přenosem je přenos přes placentu na dítě, pokud se žena nakazí poprvé během těhotenství. Přenos je možný i přes transplantované orgány, typicky srdce. Nákazu lze zjistit laboratorně, doporučuje se vyšetření pro budoucí matky ještě před otěhotněním.
 
Giardie neboli lamblie – nemoc giardióza neboli lamblióza
Parazit sídlící v tenkém střevu, vyvolávající průjem. Jedná se o tzv. cestovatelský průjem, nemoc špinavých rukou podobně jako roup. Má 2 stádia – jedno způsobuje akutní průjem, druhé (cystické) se dostává do vnějšího prostředí se stolicí či trusem.
 

Jak odstranit parazity z těla
Po napadení imunitního systému a vytvoření příznivých podmínek pro přežití a rozmnožování zůstávají paraziti v těle po různě dlouhou dobu, někdy i natrvalo. Délka a úspěšnost léčby závisí na době nákazy, tedy na době existence parazitů v těle.

Při detoxikaci je důležité zaměřit se především na soustavnost a důkladné postupné odčervení. Odstraňováním parazitů vzniká v těle velké množství toxického odpadu – jednak z jejich mrtvých těl, jednak z toxinů, které si paraziti vytvářejí na svoji ochranu před útokem na ně. Tyto toxické látky jsou velkou zátěží pro celý organismus a mohou být přímo karcinogenní.

Je také nutné řešit následné souvislosti. Paraziti jsou osídleni bakteriemi a viry, které se po jejich zničení uvolňují do krevního řečiště. Může dojít ke zhoršení stavu, podle druhu bakterií a virů, které jsou uvolněny. V čase odčervování je nutné, dopřát tělu odpočinek.

Logika platí i naopak – některých bakterií a virů se nelze zbavit bez předchozího odčervení.

Možností, jak zjistit, zda jsou zdravotní problémy způsobeny parazity, bakteriemi, viry, nebo úplně jinými příčinami, je testování kineziologickou metodou A.R.T. podle Dr. Klinghardta, takzvanou regulační kineziologií. Více o regulační kineziologii najdete na tomto webu.

Odstranění parazitů jde ruku v ruce s dalšími nápravnými opatřeními, jako je úprava stravy a životního stylu. Často je nezbytnou podmínkou pro úspěšné odstranění parazitů také odstranění vlivu geopatie a elektrosmogu.